Královna předkrmů: Bruschetta

Královna předkrmů: Bruschetta

Není ani třeba psát speciální úvod, snad jen to, že správná výslovnost nejoblíbenějšího italského předkrmu je [brusketa]. Proslulá „bruschetta“ pochází ze samého srdce Itálie, přímo z oblasti Lazia a Abruzza, odkud se rychle rozšířila po celém Apeninském poloostrově a nedlouho na to i po celém světě. Samotný název pokrmu má svůj původ ve slově „bruscato“, což znamená opékaný chleba. Traduje se, že tento pokrm byl kvůli dostupnosti ingrediencí původně svačinou chudých rolníků pracujících na poli. Připravoval se z obyčejného, občas okoralého domácího chlebu, a dochucoval se olivovým olejem, česnekem, solí, pepřem a rajčaty. V minulosti, obzvlášť ve velmi chudých venkovských oblastech Itálie, neměli lidé na výběr z mnoha ingrediencí, je tak pochopitelné, že se z bruschetty časem stala plnohodnotná večeře, a nejen svačinka nebo předkrm.

Regionální varianty

Najdeme mnoho italských oblastí, které si nárokují původ bruschetty. Například Kampánie má variantu „pane arruscato“, což je klasická bruschetta s nakrájeným rajčetem. Naopak v Toskánsku se tamní verzi bruschetty říká „fett´unta“ což není nic jiného, než topinka namazaná výpekem, dochucená česnekem, olejem, solí a pepřem. V Piemontu lidé zase jí soma d’aj, což jsou dva krajíce chleba dochucené česnekem, olejem, solí a občas pokladené čerstvými rajčaty. V Apulii najdete bruschettu s rajčaty krájenými na kostičky, dochucenými olivovým olejem. V Kalábrii je zase typická „fedda ruscia“, připravovaná s rajčaty, oreganem, olejem, solí a pepřem. A na Sicílii jsou spolu s rajčaty podávány také sardinky s divokým fenyklem.

Správný chléb na bruschettu

Opečení na grilu dodá chlebu jedinečné aroma, ale i s klasickým sporákem (ať už budete opékat na pánvi nebo péct v troubě) můžete dosáhnout srovnatelného výsledku. Pro správnou přípravu bruschetty musíte lehce opéct pouze povrch chlebu, tak aby jeho vnitřek zůstal měkký a vláčný. Ideální je toskánský bílý chléb ve velkých bochnících, který lze jednoduše nakrájet na plátky, aniž by se porušila kůrka. Pokud se rozhodnete připravit bruschettu z českého chleba, musíte počítat s tím, že výsledná chuť bude kvůli tmavší mouce a kmínu o poznání jiná než s použitím chleba bílého. Krajíce na bruschettu by měly být nejméně centimetr tlusté a s pevnou a křupavou kůrkou. Střída by měla mít malé pravidelné bubliny, které po opečení chleba nasucho skvěle nasají olej. Ideální je použít několik dní starý chléb, který se lépe a bez popraskání kůrky se krájí.

Klasické dochucení bruschetty

Pamatujte, že Italové česnek nepoužívají v takové míře, jako my Češi. Bruschettu tak stačí lehce potřít jednou vrstvou česneku, rozhodně na jeden krajíc nepoužívejte celý stroužek, jako mají Češi ve zvyku třeba u topinky na tatarák. Poté na opečený chléb s česnekem přidejte na kostičky nakrájená rajčata s trochou soli, pepře a extra panenského olivového oleje.

Nakonec přidejte pár lístků bazalky navrch. S česnekem buďte opatrní, nepoužívejte česnekovou pastu ani česnek granulovaný. Pokud nejste fanoušci česneku, můžete místo něj k dochucení bruschetty použít třeba více bazalky nebo oregano. Důležité je použít kvalitní extra panenský olivový olej, ideálně nefiltrovaný.

Na závěr

Pokud bruschettu připravíte správně, stane se ozdobou každé tabule, která uspokojí i ty nejnáročnější gurmány, a to navíc s minimální námahou. Díky svému původu je i v dnešní době klasická bruschetta cenově dostupným pokrmem, nicméně existují i další varianty, které se v Itálii se servírují ke slavnostnějším příležitostem.

Chcete více tipů k přípravě bruschetty? Ty pravé italské recepty najedete na Ochutnej Itálii!

Předchozí příspěvek

Následující příspěvek